Osobní údaje:
neříkejte, co nemusíte

Sotva otevře uchazeč o práci dveře personálního oddělení, musí vyplňovat dotazníky. Předává tím firmě své osobní údaje a jiné citlivé informace. Na všechno, co je napadne, se vás však firemní personalisté ptát nesmějí. Zaměstnavatel může před vznikem pracovního poměru od uchazeče chtít jen údaje, které bezprostředně souvisí s přijetím do zaměstnání. Je to především jméno, příjmení, bydliště, datum narození a se souhlasem pracovníka i rodné číslo. Dále to jsou například informace o jeho kvalifikaci, nezbytných požadavcích, popřípadě zvláštních schopnostech.

Na děti se ptát nemohou

Údaje o počtu a věku dětí by se v pohovorech nebo dotaznících zaměstnavatele skutečně objevovat neměly. U ženy nemá firma právo ptát se ani na to, jestli je těhotná. Taková informace by mohla ovlivnit rozhodování a upřednostnit třeba muže, kterému podobné starosti nehrozí.

Pokuta až tři sta tisíc

V žádném případě by firma neměla od uchazeče chtít ani další citlivé informace, například o náboženském přesvědčení či sexuální orientaci. Třeba výpis z trestního rejstříku si ale vyžádat může, pokud je výkon zaměstnání například spojen s hmotnou odpovědností a je třeba, aby byl pracovník bezúhonný.

Jakmile se zaměstnavatel projeví jako příliš zvídavý tazatel, obraťte se s žádostí o pomoc na odbory nebo inspektoráty práce. Inspektorát může zkontrolovat, zda firma neporušila povinnosti zejména při vzniku pracovního poměru. V případě spáchání takového správního deliktu jí hrozí pokuta až do výše tří set tisíc korun. Zasáhnout může také Úřad pro ochranu osobních údajů. Bližší informace o něm najdete na internetových stránkách www.uoou.cz.

K údajům nesmí nikdo cizí

Údaje, které firma nashromáždí o svých stávajících zaměstnancích, smí dále zpracovávat opět jen s jejich souhlasem. Musí je informovat, proč to chce dělat a na jaké údaje se jejich souhlas vztahuje. Dále jim musí říct, jak dlouho bude údaje uchovávat a kdo všechno k nim bude mít přístup. Bez souhlasu pracovníka může zaměstnavatel zpracovávat jeho data, jen když to potřebuje ke splnění svých povinností ze zákona nebo z pracovní smlouvy, například pokud připravuje údaje na přihlášky a odhlášky k sociálnímu nebo zdravotnímu pojištění. Zaměstnavatel musí dávat pozor, aby k osobním údajům nepronikl někdo neoprávněný. Pokud bude chránit údaje špatně, můžete ho požádat o vysvětlení, o odstranění nedostatků nebo se opět obraťte na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Bránit se vyžaduje odvahu

Z obavy, aby si firma nevybrala někoho jiného, případně se svému pracovníkovi nemstila, dotazovaný často řekne víc, než ze zákona musí, a nestará se o možné zneužití údajů. Podle tiskové mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hany Štěpánkové si u něj čeští zaměstnanci stěžovali zatím hlavně na sledování elektronické pošty.

Osobní údaje v práci

1. Na co se šéf ptát smí - jméno, příjmení, bydliště, datum narození, kvalifikace, nezbytné požadavky k výkonu práce, popřípadě zvláštní schopnosti; na informace, které potřebuje ke splnění svých povinností vůči úřadům 2. S uchováním kterých údajů musíte souhlasit - rodné číslo a vše ostatní 3. Na co by se šéf ptát neměl - například na věk a počet dětí, na rodičovské plány zaměstnance, na jeho etnickou a náboženskou příslušnost či sexuální orientaci.